Prave jsem byla usetrena zmoknuti. Po prichodu dom jsem se rozhodovala, jestli si jit zabehat nebo udelat jidlo na zitra.
Vybrala jsem si vareni, aby mel Maci zitra radost. A hle... Venku se rozprselo :-)
Laska je laska...
Zobrazují se příspěvky se štítkemZe života s andělem. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemZe života s andělem. Zobrazit všechny příspěvky
8. června 2011
22. května 2011
Gentleman
Divame se jefn druhemu do oci. Z legrace ho skadlim: "Zacinaj se Ti delat vrasky kolem oci."
Vterina ticha. Maci si me prohlizi. Nakonec ze sebe vypravi:
"Nebudu nezdvorilej."
Asi 10 vterin ticha. Nejdriv to nepochopim. Pak se zacnu smat.
Pobavime to dost. Smeju se fakt dost. Maci se pridava...
22. března 2011
077/365
"Víš, na jaký adrese jsou servery DNS Googlu?"
"8.8.8.8" zni moje tichá odpověď
"Tyjo... ty to víš jo? hmmm..." znalecky mručí můj muž
Musela jsem se mu přiznat - vím to proto, že to dnes psali na iDNES /pro Kindla/ :-)))
Aneb k čemu všemu se hodí číst iDNES /nejen/ na Kindlu :-)
2. prosince 2010
Věrný společník
Maciho věrný společník Blekáč (rozuměj BlackBerry)... Jak vidíte, došlo i na fotku na památku, že byl Blekáč v Paříži...... :-)) (Holt jsme trochu magorITrodina)
15. prosince 2009
Není všechno jak se zdá...
Minule jsem poprosila muže, aby uklidil do komory nějaké věci – zásoby drogerie a tak. Mimo jiné i šumivé vitaminy.
Včera jsem je hledala. Koukám v komoře a rozčiluju se. Sakra, kam jen to dal. Proč to nemůže dát tak, aby to bylo vidět. Prohrabovala jsem se drogerií a vztekala se.
Jenže pak jsem otevřela krabičku, kde máme lékárnu a hle… vitaminy tam byly!
Můj muž je pořádnější než bych byla já, kdybych je uklízela já….
Večer jsem se mu přiznala jak jsem ho nepravdivě nařkla :-) Smál se…
Můj muž je poklad...
Komentáře
2. prosince 2009
Sliby
Jdeme na setkání s našimi šéfy. Klasika, neplatí se, jsme naštvaní. Všichni svorně remcáme.
Parkujeme v nákupním centru, které je nedaleko od restaurace, kde se máme sejít s šéfy. Procházíme kolem knihkupectví. Protože vidím rudě, ani si toho nevšimnu (normálně se zastavuji u každého knihkupectví).
„Když se nenecháš dneska vyhodit, tak máš u mě knížku.“ říká můj muž ukazujíce na knihkupectví.
Proběhne schůzka. Nikoho nevyhodí :-)
Vracíme se k autu a knihkupectví už má zavřeno. Nijak to nekomentuju. Ostatně stejně jsem ten slib nebrala zas tak vážně.
Doma zatímco si čistím zuby zamnou přijde můj muž s čímsi za zády a usmívá se. Podává mi knížku :-)
Prostě můj muž drží sliby i kdyby všechno stálo proti němu…
Komentáře
8. listopadu 2009
Jedna před spaním
Jdu do ložnice. Rozsvítím lampičku /máme jen jednu - je na mužově straně postele/
Lehnu si a čekám na muže.
Muž přijde, přitulí se ke mě a usíná.
"Lampička je na Tvé straně, miláčku."
"Jo, jo. Je." Odpovídá z polospánku můj muž.
Chvilka ticha.
"Jo aháááá."
Následuje smích nás obou. Vzhledem k tomu, jak to bylo roztomilý, vymaňuju se z jeho náručí a lampičku zhasínám.
U nás je legrace... i před spaním...
16. října 2009
Jak jsem byla trochu jako pes, o lásce a tak vůbec...
Jsem teď tak trochu jako pes…
Ustlala jsem si na zemi před pohovkou, kde právě usnul můj muž. Nebylo mu dnes moc dobře (množství včera vypitého vína asi bylo příliš velké :-)). Podařilo se mi ho poměrně snadno přesvědčit, aby si na chvilku schrupnul.
Nebudu zapírat, že i pro mě to je chvilka klidu…
A tak jsem si uvařila svůj oblíbený čaj, vzala si Apetit (ráda vařím, víme?) a ustlala si hezky u něj.
Nevím. Asi je mi v jeho blízkosti tak nějak líp… mohla jsem jít vedle. Jasně, ale mě po hektickém pracovním týdnu ticho vůbec nevadí. Naopak.
Krásně jsem si tu relaxovala pročítáním zajímavých tipů na vaření, když jsem se na něj zadívala…
V tu chvíli mě zachvátila jakási obrovská vlna lásky a rozněžnila jsem se při pohledu na něj. Jak spí. Jeho klid. Leží bez hnutí a v hlubokém spánku se mi ani nezdají žádné divoké sny. Ten klid se teď přenáší i na mě. Cítím jak čím déle se na něj dívám, tím víc klidu vstupuje do mě samé.
Miluji ho.
Moc ho miluji a ta láska, jakoby se teď začala vznášet ve vzduchu. Cítím ji. Je horká. Je slaká… A ne, sakra, to je ten čaj :-)))
Je opojná. (ta láska) :-)
Je moc krásný. Vím, že si teď řeknete něco jako: ženská poblázněná…atd. Jenže já to tak mám. Je pro mě krásný. Zvenku. I zevnitř!
Jediný pohyb jeho těla je teď způsoben klidným dýcháním. Leží zachumlaný pod peřinou a mě zachvacuje touha jej obejmout…
Ale neudělám to. Zničila bych ten jeho klid.
Jeho dlouhé řasy se mikroskopicky pohybují v rytmu toho, jak dýchá. Mám chuť ho políbit i na ty víčka… a všechno tohle mu říct…
Říct mu, jak moc je pro mě krásný, jak dobře mi je vedle něj… jak prázdno mi je bez něj…. Jak moc dokáže svůj klid přenést na mě…
Miluji ho!
Ať mi nikdo neříká, že tohle není láska… Nechci vlastně vědět, co láska je. Pro mě je to všechno to, co cítím ke svému muži a počítám do toho i úctu a respekt, kterou k němu chovám. Vážím si ho za tolik věcí… za věci, o kterých se mu ani nezdá…
Pořád se na něj dívám. Dívám se na jeho svalnaté ruce a zatoužím po obětí. Když mě totiž objímá, je to pocit bezpečí, který mě vždy prostoupí. Ne, s ním se nemusím bát. O nic…
To je láska, ne? Je tohle všechno ta všemocná čarodějka?
Můj muž pořád klidně spí. Jeho dech je vyrovnaný a jen řasy se zlehka pohybují v rytmu jeho dechu. Zdají se mu jistě nějaké sny…. A mým snem je on!
Ten sen se splnil. Je to skutečnost. Můj živo je splněný sen.
Tohle je láska?
Komentáře
11. října 2009
Zlobivá WI-FI
Můj muž sedí už asi hodinu u wi-fi routeru a snaží se ho zapojit tak, aby šlapala s našima noťasama.
Rozčiluje se. Nadává.
Potichu se k němu připlížím, pohladím ho po vlasech: „Co pro Tebe můžu udělat, miláčku?“
„Můžeš mi rozchodit tuhle wi-finu...“ praví nešťastně a podává mi onen zlobivý přístroj.
Vezmu wi-finu do ruky, postavím ji na podlahu a předvádím, jak chodí…
Můj muž se začne ze srdce smát…. Jeho smích naplní náš byt a najednou je tu zase o něco tepleji...
A to jsou ty chvíle, pro které stojí za to žít…
9. října 2009
Není zácpa jako zácpa
Ráno v autě v zácpě.
Můj muž přibrzdí u přechodu, ale pak se rozjíždí dál, když člověk stojící u přechodu nepřechází.
Dívám se na něj tázávě.
„Sem zabrzdil jen tak na voko…“ odpovídá
Pobavilo mě to :-)
Aneb, někdy i maličkost dokáže vykouzlit úsměv na tváři...
2. září 2009
Byrokracie, aneb i Anděl to má někdy těžké
PROLOG
Budu Vám vyprávět příběh o předpise a lidech. O tom, jaké to je žít za krále klacka a taky o tom, že nejhorší je vážně srážka s blbcem….
Jakákoliv podobnost s osobami a jakýmikoliv událostmi, je SKUTEČNÁ:-)
Stát vydal zákon, podle kterého musel mít cizinec provozující auto na území ČR omezenu platnost malého technického průkazu přesně na dobu, po kterou mu platil pobyt území ČR.
I můj muž měl omezený techničák a nyní vypršela doba jeho platnosti. Protože však mezitím jsme v EU – již má pobyt na dobu neurčitou (na FURT – nebo než přijde zase nějakej debil s jiným zákonem)…
A tak jsme se rozhodli, že chtíc nechtíc, musíme nechat techničák obnovit. Můj muž zavolal na příslušný úřad (Dopravní inspektorát, Jeremiášova 870/Areál IPS Skanska, Praha 5) a zjišťoval, jaké že doklady musí k tomu mít.
PRVNÍ KAPITOLA
Sehnali jsme doklady a vyrazili na úřad.
***
Lísteček s pořadovým číslem, který vylezl z tiskárny v 8:53 přišel na řadu v 11:00 a tak se můj muž jal vyřizovat s bábou za přepážkou… ale bába že ne. Že nám chybí doklad na jehož základě byl vydán doklad, na základě kterého chceme změnu provést (jako byste k občance vždycky museli předkládat rodný list – neb občanka se vydává na základě rodného listu)… I začal se můj muž rozčilovat – že proč mu to neřekli po telefonu. Bába na to, že ať si stěžuje u vedoucí.
A tak se můj muž vydal k vedoucí odboru. Další nejmenovaná arogantní komunistická bába (Daniela Nováková, 1. patro, kancelář na konci chodby) argumentovala opět stejně. Asi 15 minut se jí můj muž snažil vysvětlit, že je to nesmysl a že onen doklad je platný sám o sobě. Až jsem to drazí moji nevydržela a šla tam taky (já vím… a fakt jsem se do toho nechtěla míchat… ale uznejte – z mého muž NIKDO vola dělat nebude!!!! Víme?)
A tak jsme po bábě chtěli předpis, podle kterého doklad vyžaduje. Arogantně nám sdělila, že abychom se teda na to posadili, protože než to najde… (tady už jsem viděla rudě, ale ani sama jsem netušila jakého odstínu nakonec moje rudá barva dosáhne….to mi věřte!)
Po několika minutách šéfobába nakráčela rozhodným krokem zpět a jala se mávat předpisy. Tvrdíce: tady to mám. Říkáme – ok. Tak ukažte…. Bába na to, že no tady se to píše, ale číst se jí nechtělo.
„Přečtete nám laskavě podle čeho jste zpochybnila tento doklad?!“ mávám jí dokladem před ksichtem a snažím se být v klidu.
Šéfobábá se rozkoktá a přečte, že k úkonu, který chceme provést potřebujeme doklad o pobytu (ten, který jsme měli). Říkám jí – ok. Tak ten máme. A kde je zmínka o tom, že neplatí bez dokladu na jehož základě byl vydán?
Odpověď? Žádná! Místo toho odkazuje na svého šéfa a co víc odchází s tím, že mají pauzu na oběd!!! Vykřikuju, že takovou stížnost ještě neviděla a že takhle diskriminovat cizince je protiústavní a že jim tam pošlu čistku a odcházíme…. (dle hesla: trochu scén neškodí….)
DRUHÁ KAPITOLA
Můj muž volá šéfovi báby. Šéf vysvětluje, že to tak asi bude a že se poptá a zavolá. I odjíždíme konečně do práce.
***
Asi po dvou hodinách volá šéf báby. Že to tak opravdu je a že musíme mít doklad.
***
Můj muž volá na cizineckou policii jak to tedy je. I světe div se. I cizinecká policie říká, že to asi potřebuje, ale konkrétní předpis nesděluje. Dodává, že každý úřad si může po svém rozhodnout co potřebuje za doklady!!!!
TŘETÍ KAPITOLA
O jeden den později
***
Mému muži zvoní telefon, protože měl zrovna ponořené ruce ve vodě, jala jsem se ho zvednout. Volá nějaká ženská a chce ho. Ptám se kdo volá… (hrklo ve mně, že jsem mu přerušila milenku.. nebo co :-)))) a ženská na to, že z Dopravního inspektorátu!!!!
***
Byla to šéfobába. Prý to přehodnotili a můžeme se pro to dneska stavit s tím co máme.
KONEC PŘÍBĚHU!
EPILOG
Všichni se oháněli předpisem alá Lochneská příšera – všichni o něm mluví, ale nikdo ho neviděl.
Byrokracie tohoto státu se opravdu nedá snést. Báby na úřadech se chovají jak za krále klacka a jejich myšlení je na stejné úrovni.
Všechny starý matróny, co pracujou na úřadech 20 a více let a ordinujou pořád podle stejných předpisů by se měli vyházet. FAKT! Neznaj nový předpisy (doklady, zákony, pravidla…) a ani NECHTĚJ znát!
Člověk je musí seřvat na půl doby a nenechat si líbit tu jejich arogantní komunistickou masku, jinak fakt bude pískat jak oni skáčou!
Všem radím: nenechte se zastrašovat státním aparátem!
Komentáře
[1] miloSKo, 2. 9. 2009 17.00
No ja som mal trošku problém, keď som si robil v Prahe vodičák na motorku. Asi mesiac predtým začali vydávať ako potvrdenie k prechodnému pobytu len taký papier namiesto ružovej knižky. Na magistráte som s tým potvrdením zamestnal 3 takéto "baby", lebo dve z nich to predtým ešte nevideli, tá tretia o tom aspoň počula, že sa to má meniť :-)
Ale zase správali sa v pohode, neposlali ma do prdele, len to chvíľu trvalo :-)
[2] Blondýna, 2. 9. 2009 17.10
No my prave meli problem se stejnym dokladem. Neb se to urednicim nezdalo jako "doklad"...
[3] miloSKo, 2. 9. 2009 17.21
Tak to je divné, ten doklad vydávajú už asi tri roky...
Ale keď som chcel nedávno prihlásiť na Jeremiášovej auto, tak ma do prdele poslali, že na auto sa vzťahuje ekologický poplatek a oni to nevedia vybaviť. Že si s tým musím skočiť na Jungmannovu, vybaviť sa to dá len tam. To ma mierne nasralo teda...
[4] Blondýna, 2. 9. 2009 17.24
Teď se pobavíš. Nás poslali nejprve taky do Jungmannky... lebo si s tím paní šéfobába nevěděla rady...
[5] miloSKo, 2. 9. 2009 17.37
Zjavne štandardný postup :-)
[6] Blondýna, 2. 9. 2009 17.45
Vypada to snad dokonce na vnitřní předpis - nevíte-li si rady - šup do Jungamnnky. Je-li to cizinek - šup do Jungmannky.
Tak si říkám, jestli by nebylo lepší lidi z Jeremiášovky vyházet a přesunout tam lidi z Jungmannky...:-)
[7] Katalinka, 18. 9. 2009 10.35
Tak koukám, že je to opravdu všude stejné (jak už jsi koneckonců četla u mě). Té byrokracii se ještě trochu vyhne člověk, který je tam doma, ale s cizincem zdá se zametou na spoustě úřadů. Nebo se alespoň snaží. Nás tu ještě čeká vyřizování daní, tka doufám, že nám z toho zase neudělají několikadenní obíhačku s požadováním neexistujících či nesmyslných dokladů.
[8] Blondýna, 18. 9. 2009 11.29
No... jako přála bych Ti to, ale zkušenosti hovoří sami za sebe....
Budu držet palce. A pro pobavení nás ostatních o tom určitě zase napis :-)
Szia!
tak to bych asi taky videla rude. Dobre ze ses nedala a zajimavy jak to pak najednou jde kdyz to apriori (z principu) nejde. Tata taky tudle rikal ze je potreba nejdriv nekoho servat aby to slo...vyrizoval nejaky ruseni smlouvy s pronajimatelem billboardu ci co...tak at toho rvani mas co nejmin..
[10] Blondýna, 18. 9. 2009 11.29
No hele ja mam pusu proriznutou. Navic jsem kdysi jako urednice chvili pracovala, takze jsem presne videla, jak ona nevi kudy kam a zkousi to na nas... :-)
31. srpna 2009
Guinness
Při čtení tohoto článku jsem si vzpoměla, kdy jsem poprvé pila Guinness.
Bylo to s mým mužem na samém začátku našeho vztahu, kdy jsme měli pivové období a zkoušeli různá piva. Já přinesla červeného draka a on právě Guinnesse.
No zpočátku mi teda nechutnal vůbec i když je pravda, že jsme měli láhvové.
Nicméně, když jsme letos byli v Maďarsku, tak jsme byli v irské hospodě a dali si točené a to Vám byla dobrota…
Takže můžu vřele doporučit jedině točené…
Komentáře
24. srpna 2009
Krása vs. inteligence
Vysvětluji šéfovi, že jsem přišla na řešení jednoho problému, který v práci máme.
Můj muž nás poslouchá (nebo tak aspoň vypadá). Píše mi do skypu: "WOW"
Zatetelím se blahem, že jsem snad svého muže ohromila tím, že jsem na to přišla, když mi ve skypu zabliká další zpráva:
"Ty už máš dobře dlouhý vlasy, teď jsem si uvědomil."
Výsledek: malé zklamání
Později mi můj muž vysvětlil, že nás vůbec neposlouchal, že se jentak zamyslel a díval přitom na mě... Proč jen mě víc potěší, že by si myslel, že jsem chytrá, než když mi polichotí, že se mu líbím?
Nejsem já divná? :-)
Komentáře
[1] miloSKo, 24. 8. 2009 22.26
S mužmi to máš ťažké, stvoriteľ im nenainštaloval multitasking, tak sa môžu buď pozerať, alebo počúvať :-)
A keby si svojmu mužovi potom znova vysvetlila riešenie problému, určite by Ťa aj pochválil za to, že si šikovná. Keby Ťa počúval a nezapozeral sa zase na Tvoje dlhé vlasy :-))
[2] Blondýna, 25. 8. 2009 11.56
Spíš jsem se pozastavila nad tím, že mě spíš potěšilo,kdyby mě pochválil za mou inteligenci, než za dlouhé vlasy, víš?
Jinak na nemultitaskovost jsem si uz davno zvykla.... :-) Vlastne je to docela roztomily...
17. srpna 2009
Flashka
„Nemáš tu náhodou flashku?“
Po chvilce lovení v batůžku se Maci napřahuje, aby mi ji hodil. Připravím se a chytám, ale najednou si to rozmyslí a zvedá se, aby mi ji donesl.
„Tyjo, ty jí teda musíš mít hodně rád, když ji nechceš házet…“ divím se.
„To ne, ale ona je kovová a já mám rád Tebe…“ uzemní mě…
JJ, láska je láska :-)
15. srpna 2009
V hospodě
Sedíme v hospůdce s přáteli a konverzace se rozjela. Utvořili se malé skupinky a lidičky spolu konverzují. Každý se připojuje ke konverzaci, která ho zajímá. Jen já se zaujetím selduji svého muže jak konverzuje s naším kamarádem…
Těžko byste v tu chvíli našli jiného člověka, který někoho miluje víc než já svého muže…
Sedím a pozoruji je. Holky vzrušeně debatují o holčicích věcech a můj muž s kamarádem řeší nový deal…
Najednou se mě můj muž ptá, jestli jsem ok. Všiml si, že jsem mimo okolní dění…. Jen neví, že zrovna píšu tenhle článek. Prostě má starost. Zajímám ho…
A já ho zase miluju o to víc
13. srpna 2009
Chytrá blondýna...
Můj muž má telekonferenccall = se sluchátkama mluví do noťase přes skype. Mluví s jedním naším freelancerem Mirkem /člověk, kterého si občas najímáme na dálku na nějaké dílčí věci/
O několik minut později
„aaaa aaaaa aaaaa“ rozléhá se kanceláří tichounce hlas brečícího mimča.
Poslouchám a říkám si, sakra kde by se tu vzalo dítě…
Můj muž se na mě podívá a praví (jako by přesně věděl na co myslím): „To je Mirkovo dítě.“
„Aha.“
O několik minut později
„On je Mirek tady?“ Vždycky chodí s dítětem – je na mateřské. „Počkej, proč si s ním teda mluvil na skypu?“
„On tu není…. Je v Lublani.“
„Sakra jak tu teda může brečet jeho dítě?“
„Co?.“ Můj muž dívajíce se na mě jako na magora (jako na blondýnu) „Vedle s ním má call šéf … a má repráky nahlas…“
Oba se začneme smát….
No nejsem zrovna bystrá holka, co? :-))))
13. července 2009
Psi nebo kočky?
Četla jsem tenhle článek od Jirky* a zkopírovala Jirkovu myšlenku u otázky č. 3 mému muži do skypu. No vypadlo z něj tohle:
Kocky jsou malinke, mazlive, cistotne, zensky je maji radi (radi jsou spojovany se slovem kocna, atd), kocek se nemusi bat. Pro chlapy jsou kocky neuzitecne, nevidi v nich zadnou fantazii, pes je silny, hlida dum, chytry - chlapi nemaji radi neinteligentni tvory. Podle mě.
No nevim, ale mě se tahle myšlenka líbí…
Komentáře
[1] Werri, 27. 7. 2009 13.10
Musím říci, že myšlenku tvého muže úplně chápu :-D, řekla bych, že má pravdu. Jinak díky za návštěvu mého blogu. Hezký den
[2] Blondýna, 27. 7. 2009 13.11
Souhlasim... Muj muz ma vzdcky pravdu:-)
7. července 2009
Takový je plán
Při náhlém záchvěvu něžnosti a romantiky:
„Lásko?“
„Ano?“ zabraný vyptáváním se strýčka Googla
„Budeš mě milovat celý život?“
Bez jakéhokoliv zamyšlení vystřelí odpověď: „Mám to v plánu.“
No není k sežrání? :-)
Komentáře
[1] miloSKo, 07.7.2009 23:43:38
No príliš romantické to možno nebolo, keď to hovoril do monitora, ale keby to
muž povedal žene do očí so zamilovavým pohľadom, tak by ju to malo určite
potešiť :-)
[2] Blondýna, 08.7.2009 13:10:03
Ale nene. Nebylo to tak, že by to nebylo romanticky... naopak. Roztala jsem jak nanuk na pláži... Bylo to krásný.
[3] Werri, 27. 7. 2009 13.19
Myslím, že podstatná je odpověď. Každé milé slůvko potěší a tvé roztanují úplně chápu- Je to krásné, když se milující člověk vysloví i po letech známosti či manželství.
[4] Blondýna, 27. 7. 2009 13.23
Souhlasim. Muj muz je pro me dar...
25. května 2009
Slovník
Při sledování Open Season:
„Jak se jmenuje tohle zvíře česky? U nás je to görény“
„Skunk…. tchoř nebo taky se mu říká fretka.“
Chvilka přemýšlení…
Smích „Ty jsi jak chodící slovník synonym…“
17. května 2009
Velbloud
"...velbloud dokaze za minutu vypit az 300 sklenic vody." rika hlas z televize
"Tyjo... Ja potrebuju tyhle informace v litrech..." rozciloje se se smichem Maci
Neni to tak dlouho, co jsme videli porad o velbloudech a Maci je velbloudem od te doby naprosto uchvacen...
O víkendu byla v koreni kratka reportaz prave o velbloudech, ovsem informace pro znalce, jakym ted Maci je, to byla ponekud nepresna :-)))
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)
[1] miloSKo, 15. 12. 2009 23.31
Ty jo, to snáď ani nie je možné, aby bol niekto takto dokonalý :-)
To ešte nikdy nevyrobil aspoň malý prúser, alebo aspoň úplne malilinkaté sklamanie???
:-)
[2] Blondýna, 16. 12. 2009 10.47
Ale tak jasně. Třeba včera jsme blbli a napadlo ho skvělá sranda. Fouknul mi skořici do očí.... No nebylo to příjemné, co Ti budu povídat. Ale když jsem viděla jak mu to okamžitě došlo, že to byla kravina a bylo mu to líto, nešlo se na něj zlobit...
Oči jsme vypláchli a bylo dobře...
[3] miloSKo, 16. 12. 2009 17.02
Pri blbnutí sa to dá pochopiť, ublížiť Ti určite nechcel. Na svete sú aj zásadnejšie veci a horšie ublíženia, nie len na tele, ale aj na duši... No tak nech žiadne horšie previnenia nenasledujú :-)
[4] Blondýna, 16. 12. 2009 19.10
A, jasne. Ublizit mi rozhodne nechtel. Rikala jsem, ze nemam rada skorici na kafi a on mi ji chtel fouknout, abych s čuchla. Jenže jsem bohužel byla moc blizko, takže se to trochu zvrtlo...
Jinak ublížení na zdraví je samozřejmě horší... Kdo je nezažil...
[5] Cheorchia , 22. 12. 2009 10.52
Je to Poklad :))!!!
Blondyno je prima,kdyz mas vedle sebe dokonalost vid? :))
[6] Kashika , 23. 12. 2009 16.15
K tomu Ti napíšu jediné: IGEN. (Jak to říkáme my, holky, co jsme měly v patnácti techtle s Maďarem :-)))
[7] Blondýna , 23. 12. 2009 23.20
Cheo, doufám, že není dokonalý... dokonalost je totiž nudná :-) Ale POKLAD je!
Kash, to je teda sila :-) svet je malej, co? No a jakej byl? *stydlivy smajlik* :-))