O životě jedné blondýny a o tom, jaké to je žít s ní...

2. prosince 2009

Sliby

Jdeme na setkání s našimi šéfy. Klasika, neplatí se, jsme naštvaní. Všichni svorně remcáme.
Parkujeme v nákupním centru, které je nedaleko od restaurace, kde se máme sejít s šéfy. Procházíme kolem knihkupectví. Protože vidím rudě, ani si toho nevšimnu (normálně se zastavuji u každého knihkupectví).

„Když se nenecháš dneska vyhodit, tak máš u mě knížku.“ říká můj muž ukazujíce na knihkupectví.

Proběhne schůzka. Nikoho nevyhodí :-)

Vracíme se k autu a knihkupectví už má zavřeno. Nijak to nekomentuju. Ostatně stejně jsem ten slib nebrala zas tak vážně.

Doma zatímco si čistím zuby zamnou přijde můj muž s čímsi za zády a usmívá se. Podává mi knížku :-)

Prostě můj muž drží sliby i kdyby všechno stálo proti němu…

 

Komentáře


[1] miloSKo, 2. 12. 2009 19.06

Žeby sa ten tvoj najdrahší volal David Copperfield? :-)


[2] Blondýna, 3. 12. 2009 12.12

Kouzelník to on je... to je pravda:-) Kouzlí nejen knihy, ale i usměv na mé tváři...


 






Žádné komentáře:

Okomentovat

Negativni kecy = delete
Komentare, ktere nejsou k tematu clanku = delete
Tohle je muj blog, jestli se Vam to nelibi, nechodte sem!