1/2 Maraton Praha 2012

A je to tady.. den D..

Jak zacit. Asi tim, jak jsem se tesila, jak jsem se svedomite pripravovala od zacatku ledna.... az me v breznu na 3 tydny vyradila z provozu viroza - antibiotika. no fuj. Jak jsem si sla ve stredu pred zavodem vyklusnout (1,5-K) a natahla si lytka tak, ze jsem sotva chodila... Jak jsem byla smutna... az jsem si uvedomila, ze muzu preci bezet, abych si to uzila a ne na cas..

A tak jsem se postavila na start...

Na místo jsme dorazili v 11:50 :-))) Do koridoru jsem se dostala 11:57 :-). Sotva jsem se zahrala a rozklusala a zaznel vystrel.... pohodicka.... klusu si dal a 6 minut po vystrelu probiham startovni branou i ja..

Zacinam pomalu pekne zlehka 6:32/km.... Predbehl nas cerveny balonek na 2:00 a zacala jsem pomalu vyhlizet ten oranzovy... /az do konce zavodu jsem ho ale nevidela/. Medved se ke me pridava u Karlova mostu a bezi prvnich 6-K semnou... Hodne mi to pomohlo. Drzela jsem pomale tempo a krasne jsme si povidali...  No krasne... Me se bezelo dobre, jemu o dost hure (preci jen cca 3 mesice bez behani... je znat). Pak jsme na cca 3,5-K uvideli Barborku - ona se uz vracela z Nusli, my tam teprve bezeli..

Maci me opustil na Palackeho moste a sel delat fotky :-) /Jeste jednou diky, Maci!!!/

Pak uz to bylo na mě. Az do otacky na Strakonicke se mi bezelo proste bozsky! /Natazena lytka cca na 3-K prestala bolet/.

První krizička byla na Nábřeží Edvarda Beneše. Když jsem se náhodou podívala na druhý břeh a kdopak se to vraci z Libne? Barborka!!!! Hnala si to po nabrezi do cile... :-))

Jen jsem ji videla, hned se mi bezelo malicko lip, pak ale přišel kopeček dolu "k Alze" a zase to šlo. Na občerstvovačce těsně před Libenským mostem ale zeď... a uz to nešlo. Byla jsem v klidu. Přešla do chuze, dala si iontak od Nutrendu (komu chutnal at zvedne ruku... fuuuuuj) a pomalu prosla celou obcerstvovacku... i kousek Libenaku. A pak se zase rozebehla dal.... jenze za od konce Libenaku az do centra to prislo. Silny protivitr zadne budovy, co by na ochranili. Proste jsem mela pocit ze stojim na miste. A tak jsem presla do chuze... :-((( Predbehl me Milos Skorpil s balonkem 2:30 a ja vedela, ze uz to fakt bude jen na carku...

Vzpomela jsem si na Honzu, ktery by to taky nevzdal a cca po 500m chuze jsem se zase rozebehla. Nejdrive pomalu, ale pak rychleji.... Az me na 19-K cekal Maci.... (veeeeelkee prekvapeni, protoze SMS jsem uz necetla)... Dodal mi silu a odvahu a bezeli jsme do cile. Posledni 2-K uz si skoro nepamatuju... Neprisla ani obvykla trema pri dobihani do cile... proste okno.. Nic... UFF stihla jsem to do limitu... :-)))