Ani nevim, proc jsem po tehle knize sahla.. Od Ireny Obermannove jsem nikdy nic necetla.. proste mi nejak prisla pod ruku..
Z pocatku jsem byla trochu prekvapena - kniha je jakysi denik z jednoho roku zivota spisovatelky...
Mluvi o Nejvetsim Cechovi a teprve pri cteni teto knihy mi dosla ironie s jakou o stejnych vecech mluvi Michal Viewegh ve sve knize Mraz prichazi z hradu.. Teprve ted jsem ten vtip pochpila, omolouvam se, pane Vieweghu....
Ale zpet k teto knizce, byla to takova oddychovka, ze zivota....
Kdo mate rad knihy lehce melancholicke, neprikraslovane - proste surove, vemte si ji treba na plaz..
Žádné komentáře:
Okomentovat
Negativni kecy = delete
Komentare, ktere nejsou k tematu clanku = delete
Tohle je muj blog, jestli se Vam to nelibi, nechodte sem!